Firmy si stěžují, že nejsou kvalitní obchodníci. Jenže co když problém není na trhu práce, ale uvnitř samotných firem? Jaroslav Salva, mentor, lektor a poradce v oblasti leadershipu a rozvoje obchodních týmů, vysvětluje, proč nábor začíná jasnou vizí, jak využít kompetenční mapu a proč špatný onboarding stojí firmy zbytečné peníze.
Zkušené obchodníky nenajdete tak, že vypíšete inzerát
„Nejsou obchodníci.“ Věta, kterou slyší snad každý, kdo se pohybuje v B2B sales. Podle Jaroslava Salvy ale hotových, zkušených obchodníků nikdy nebyl nadbytek. Co se změnilo, jsou očekávání kandidátů a způsob, jakým je firmy musí oslovovat.
Inzerát, ve kterém požadujete komunikativnost, flexibilitu a samostatnost dnes nestačí. Kandidát potřebuje vědět, na čem bude pracovat, jaký smysl má jeho práce a kam se může profesně posunout. A nejde přitom primárně o plat nebo benefity.
Také upozorňuje, že většina firem se daleko více soustředí na zdokonalování svého produktu, místo na samotného zákazníka. Stejný problém se následně promítá do obchodu. Týmy dostávají měsíční KPI, ale chybí jim odpověď na otázku, čeho chtějí pro zákazníky dosáhnout. Jarda to přirovnává k dovolené, při které máte úkol každý den ujet 250 kilometrů, ale nikdo vám neřekne, kam jedete. KPI splníte, jenže smysl celé vaší cesty se vytrácí.
Právě jasná vize pomáhá přitahovat lidi, kteří chtějí budovat něco konkrétního. A nemusí jít jen o zkušené salesáky. Někteří z nejlepších obchodníků vyrostli z technických specialistů, kteří rozuměli zákaznickému byznysu a naučili se obchodní dovednosti.
Důležité je také aktivní hledání kandidátů. Neměli byste čekat pouze na odpovědi z inzerátu a potenciální obchodníky můžete oslovovat u konkurence, v příbuzných oborech, mezi bývalými kolegy nebo už na vysokých školách.
Nábor selhává, když si každá strana představuje jinou práci
Další problém je, když firma stráví měsíce náborem, přijme obchodníka a za tři až šest měsíců spolupráce skončí.
Podle Jardy bývá jednou z hlavních příčin nesladění očekávání: „Představte si, že kandidátovi řeknete, že bude získávat nové zákazníky. On souhlasí. Vy ale očekáváte, že si sám vyhledá firmy, kontaktní osoby, zajistí schůzky a vytvoří obchodní příležitosti. A kandidát mezitím počítá s tím, že dostane připravené leady od marketingu. Oba jste se shodli na akvizici. Jen každý pod tím rozuměl něco jiného.“
Po dvou měsících produktového školení pak obchodník požádá o seznam kontaktů a vy zjistíte, že jste se vůbec nebavili o tom, jak bude jeho práce vypadat. Proto nestačí vysvětlit, co má obchodník prodávat, je potřeba ukázat také konkrétní činnosti, odpovědnosti a očekávaný výsledek.
Zejména juniorní kandidáti někdy očekávají tvorbu obchodních strategií, zatímco jejich každodenní práce bude spočívat v prospectingu, cold callingu, e-mailech a evidenci aktivit v CRM. Jarda k tomu dodává důležitou věc: nejprve musí kandidát pochopit, kam směřuje, teprve potom dává smysl vysvětlovat nepříjemné kroky, kterými musí projít.
Součástí náboru má být také samotný tým. Fares začal na pohovory zvát svou nejlepší obchodnici, která kandidátům popisovala reálný pracovní den a pomáhala posoudit jejich kompatibilitu s kolegy. Jarda podobný přístup zažil při vlastním náboru na manažerskou pozici, kdy ho budoucí šéf pozval na společný oběd s týmem. Kolegové tak dostali možnost budoucího člena poznat ještě před rozhodnutím.
Má to další výhodu: lidé, kteří se na výběru podílejí, bývají ochotnější nováčkovi pomáhat.
A jednu chybu Jarda manažerům obzvlášť vytýká: neúčast na prvním pohovoru. I deset až patnáct minut osobního setkání může kandidátovi ukázat, že o něj budoucí nadřízený skutečně stojí. Nábor totiž není jen o tom, zda kandidát přesvědčí firmu, firma musí přesvědčit také jeho.
Kompetenční mapa: rozdíl mezi tím, koho hledáte, a koho dokážete vychovat
Podle Jardy jde o popis ideálního obchodníka nejen z hlediska toho, co má umět, ale především jak se jeho schopnosti projevují v praxi.
„Job description je možná nástroj pro HR, ale kompetenční mapa je nástroj pro manažera,“ vysvětluje.
Kompetenční mapa zahrnuje tři oblasti: znalosti, dovednosti a hodnoty. U znalostí nestačí napsat, že obchodník musí znát produkt. Měl by umět vysvětlit, jak konkrétní vlastnosti řeší zákazníkův problém, a přizpůsobit argumentaci uživateli i člověku, který rozhoduje o investici. Dovednosti se dají rozdělit podle obchodního procesu: prospecting, první oslovení, discovery, tvorba řešení, prezentace nabídky a její obhajoba.
Nezapomeňte, že ani „týmová spolupráce“ není dostatečně konkrétní. Pro někoho to znamená splnit přidělené úkoly, pro jiného aktivně pomoci kolegovi, který má problém, i když ho o to nikdo nežádal. Bez těchto definic těžko poznáte, zda kandidát skutečně zapadne.
Kompetenční mapa navíc nekončí náborem. Slouží k onboardingu, hodnocení, zpětné vazbě i plánování rozvoje. Když obchodník neplní výsledky, můžete mu díky ní ukázat konkrétní kompetenci, na které potřebuje pracovat, místo prázdného doporučení, aby se více snažil. Zároveň umožňuje zmapovat silné a slabé stránky celého týmu. Ne každý obchodník musí být nejlepší ve všem, důležité je vědět, kdo zvládá kterou část procesu a kde týmu chybí zastupitelnost.
Metoda „hození do vody“ stojí miliony aneb jak má vypadat správný onboarding
Přijmout obchodníka je jedna věc, dostat ho na úroveň, kdy dokáže samostatně přinášet výsledky, je úplně jiná disciplína. Jarda kritizuje přístup, kdy firma nováčkovi předá vybavení, vysvětlí produkt a pošle ho prodávat. Takové „hození do vody“ podle něj způsobuje zbytečné ztráty.
Místo toho doporučuje onboarding rozdělený podle kompetencí a konkrétních milníků. Na příkladu akvizice popisuje postup během prvních tří měsíců:
- První měsíc: Obchodník poznává ideální zákaznický profil, reference a problémy, které firma řeší. Na konci měsíce prokáže, že dokáže podle těchto znalostí vyhledávat relevantní firmy.
- Druhý měsíc: Připravuje vlastní seznam potenciálních zákazníků a učí se akviziční proces. Trénuje cold calling, e-maily a follow-upy prostřednictvím roleplayů a stínování zkušenějších kolegů.
- Třetí měsíc: Začíná naučený postup samostatně používat v praxi.
Podobně lze postupovat u produktových znalostí. Nováček vám nejprve prezentuje řešení a vy hrajete vstřícného zákazníka. Postupně přicházejí náročnější otázky a námitky a následně se učí discovery a práci se zákaznickými potřebami. Díky tomu obě strany průběžně vidí pokrok – vy dokážete včas rozpoznat problém a obchodník chápe, proč se jednotlivé dovednosti učí.
Fares doplňuje zkušenost s frameworkem 30–60–90 dní, který kombinuje rozvoj obchodních dovedností se seznámením s firmou, jejími lidmi a procesy. Důležitou součástí je také buddy system. Zapojte zkušenější kolegy jako mentory, protože nováček se často zdráhá přiznat vlastní slabiny přímo nadřízenému.
Hunteři vs. farmáři
Jarda zpochybňuje tradiční rozdělení obchodníků na huntery a farmáře. Ve firmách často funguje model, kdy junioři získávají nové zákazníky, zatímco senioři spravují existující portfolio. Jenže akvizice komplexních B2B řešení patří k nejnáročnějším obchodním činnostem.
Proč tedy nejtěžší práci automaticky svěřovat nejméně zkušeným lidem? Zkuste zvážit opačný postup. Nováček může pod dohledem zkušenějšího kolegy začít pracovat se stávajícími zákazníky, u kterých už firma má vybudovanou důvěru. Senior se mezitím může věnovat náročnějším obchodním příležitostem.
Zároveň varuje před tím, aby se zkušený account manager spokojil s pouhým udržováním vztahů. Pokud aktivně nehledá příležitosti pro upsell a cross-sell, může vaše zákazníky získat konkurence.
Tady připomínáme, že různé obchodní role vyžadují odlišné osobnostní předpoklady. Zažili jsme obchodníka, který při pohovoru v Miláně předložil podepsaný deal za dva miliony. Nebyl týmovým vztahovým hráčem, ale přinášel mimořádně silné zakázky.
Jarda naši zkušenost nepopírá, vrací se však k původní otázce: jaký tým chce firma vlastně budovat? I výrazný individualista může být přínosem, pokud jeho role odpovídá zvolené strategii.
Časovaná bomba jménem player-coach
Posledním velkým tématem je role player-coach – obchodního manažera, který zároveň vede tým a sám prodává.
Velmi častý scénář je, že manažer se věnuje rozvoji lidí, ale vedení mu vyčítá slabší osobní prodejní výsledky. Když začne intenzivně prodávat, přestane mít čas na tým. Výsledkem je frustrace, nedokončený onboarding a riziko vyhoření.
Jarda připouští, že v malé firmě se dvěma obchodníky nemusí být samostatná manažerská pozice ekonomicky smysluplná, player-coach proto může fungovat jako dočasné řešení. Musí však být jasně definované jeho trvání, očekávání a rozdělení kapacity. Například z počátečního poměru 50 % prodeje a 50 % managementu se může role postupně posunout na 30 % prodeje a 70 % vedení týmu.
Také byste měli ověřit, zda by dotyčný chtěl být manažerem. Úspěšný obchodník je zvyklý odpovídat za vlastní výsledky, manažer ale musí vytvářet podmínky, aby uspěli ostatní. To vyžaduje jinou motivaci, kompetence i způsob práce. Povýšení nejlepšího salesáka proto automaticky neznamená získání nejlepšího obchodního ředitele.
Na závěr Jaroslav shrnuje tři věci, na které byste se měli zaměřit, pokud chcete získávat a rozvíjet kvalitní obchodníky: „Mějte jasno v tom, jaká je vize vašeho obchodního týmu. Protože to je to, co bude lidi spojovat. Ve chvíli, kdy máte vizi, definujte si kompetenční mapu. Od ní se odvíjí nábor, onboarding i hodnocení. A třetím bodem je role obchodního ředitele nebo manažera, protože ten je opravdu klíčový.“
A jak Jarda připomíná, odpověď na otázku, jak získat skvělé obchodníky, se vlastně samotných obchodníků tolik netýká: „Je to o vytvoření prostředí a podmínek, abych byl schopný nabrat talenty a pak z nich udělat skvělé hráče.“
Pokud vás dnešní téma zaujalo, sledujte Jardu na LinkedIn. Budeme také rádi, když tento podcast nasdílíte ostatním.
Časté otázky o náboru a vedení B2B obchodníků (FAQ)
Protože hotoví obchodníci, kteří dokonale znají váš specifický trh a produkt, na volném trhu prakticky neexistují. Úspěšné B2B firmy nehledají za každou cenu hotové obchodníky, ale nabírají lidi se správnými hodnotami, pracovitostí a ochotou učit se. Potřebné dovednosti jim pak pomáhají rozvíjet pomocí jasně nastaveného systému a kompetenční mapy.
Striktní oddělení často vede k tomu, že z farmářů se stanou pasivní udržovači vztahů a nejtěžší disciplína – akvizice – spadne na nezkušené nováčky. I obchodník pečující o stávající portfolio (Account Manager) musí mít akviziční myšlení, aby dokázal rozvíjet cross-sell a up-sell a ubránil klienta před aktivní konkurencí.
Podívejte se do kompetenční mapy a projděte dílčí metriky v rámci onboardingu. Pokud člověk plní aktivity a drží firemní hodnoty, ale vázne např. discovery, je potřeba zacílit mentoring na tuto konkrétní dovednost. Pokud však chybí tah na branku nebo nesedí hodnoty, je v zájmu obou stran spolupráci ukončit co nejdříve.
Tipy pro další čtení a poslech ze Saleshero
Jak vybrat správného obchodníka, připravit ho na samostatnou práci a vytvořit podmínky, ve kterých bude dlouhodobě úspěšný? Tato tři doporučení rozvíjejí hlavní témata rozhovoru s Jaroslavem Salvou:
- Díl 161: Chcete růst? Přestaňte honit marketing a najměte prvního obchodníka – Vysvětlujeme, proč může být dobře vybraný a vyškolený juniorní obchodník pro menší B2B firmu tou nejlepší investicí. Probíráme, koho hledat, jak k náboru přistoupit a proč nemusíte hned zaměstnávat zkušeného obchodního ředitele. Díl tak doplňuje Jardovu myšlenku, že skvělé obchodníky si firma může sama vychovat.
- Onboarding obchodníků a metoda 30–60–90 – Náborem práce teprve začíná. V tomto článku najdete praktický postup, jak nového obchodníka během prvních tří měsíců seznámit s firmou, naučit ho potřebné dovednosti a postupně ho připravit na samostatný prodej.
- Díl 130: Ondřej Synek – Proaktivita obchodního týmu začíná u vás – Najít schopné obchodníky nestačí. Musíte je také umět vést a dlouhodobě motivovat. Ondřej sdílí zkušenosti s řízením obchodního týmu, výběrem vhodných lidí a vytvářením prostředí, ve kterém obchodníci přebírají odpovědnost za své výsledky. Dobře tak rozvíjí závěrečnou myšlenku Jardy Salvy, že klíčovou roli při budování kvalitního týmu hraje samotný obchodní manažer.
